Pedagogicko psychologická poradna - KÁPEZET
 Problematika SPUCH : Dítě s SPUCH a rodina


DÍTĚ SE SPECIFICKOU VÝVOJOVOU PORUCHOU UČENÍ V RODINĚ
- obecná doporučení přístupu k dítěti


Rodina je základní výchovnou institucí. Její výchovná funkce vychází ze Zákona o rodině. Prostřednictvím této funkce rodiče přebírají odpovědnost za svoje děti. Snaží se jim zajistit odpovídající výchovu, vzdělání, bezpečí, zabývají se přiblížením základních sociálních norem uznávaných v dané společnosti.
Pro 21. století v naší vyspělé společnosti je typická pro rodinu jako instituci její snížená stabilita. Rodinné vztahy nejsou tak pevné, vztahy mezi jednotlivými členy se snadno narušují, chybí hlubší pochopení pro jednání a chování. Rodina se setkává s problémy, na které nebyla v době tzv. totality připravena, rodiče bojují se strachem ze ztráty zaměstnání, z neschopnosti udržet jistý ekonomický standard, problémy členy nezocelují, ale vedou spíše k jejímu snadnému rozpadu.
Přitom především děti s SPUCH (ale i všechny ostatní) potřebují pro svůj zdárný vývoj výchovné působení obou rodičů. V důsledku nedostatku času vázne porozumění mezi otcem, matkou, dětmi i v rodinách tzv. plně funkčních. Někteří rodiče podnikají, mají často dvě zaměstnání a na dítě jim nezbývá čas. Rozhovory s dítětem, vzájemné souznění s ním, vycházky do lesa, sportovní rekreační aktivity – to vše nahrazuje dítěti velice často televize, domácí kino, MP3 přehrávače, apod.
 

Rodinu jako výchovného činitele charakterizují tyto skutečnosti:
• Rodiče jsou prvními a nejdůležitějšími vychovateli v životě dítěte
• Rodiče jsou odpovědni za výchovu svých potomků
• Způsob života, který rodina preferuje, ovlivňuje výchovu dětí ve volném čase
• Nepřímá výchova rodičů, nápodoba jejich chování a jednání je základem pro mravní vývoj dítěte
• Rodinu posiluje emocionální rovnováha mezi jejími jednotlivými členy


V případě, že se v rodině vyskytne dítě s SPUCH, nejedná se o žádnou katastrofu. Přesto první sdělení diagnózy často u rodičů vyvolá smutek a zklamání. Typické bývá hledání viny u druhých, agresivní pocity a vztek na všechny kolem, ale často i na sebe samotného.
Přitom je třeba co nejdříve se pokusit o racionální hodnocení situace a umožnit dítěti, aby bylo schopno reálně fungovat ve škole i doma. Rodiče by měli své dítě podporovat, reálně mu pomáhat, být k němu důslední, dávat mu najevo dostatek své lásky.
• Rodič dítěte s SPUCH se stává současně JEHO UČITELEM, měl by k přípravě na výuku přistupovat důsledně, systematicky, pracovat s dítětem efektivně.
• Rodič by měl s dítětem pracovat v krátkých časových intervalech, po menších učebních celcích.
• Rodinná atmosféra by měla být plná pochopení, podpory dítěte a spolupráce formou hravých činností, kterými se do školy připravuje.
• Rodiče ve svém přístupu by neměli šetřit pochvalou a oceněním snahy . Musí dítěti vysvětlit, že i přes jeho snahu je plno věcí ve škole těžkých a je zcela logické, že se něco nepodaří i přesto, že se budeme doma učit.
• Rodič by neměl zapomínat dát dítěti prostor na skutečnou volnou hru a zábavu, prostor pro pohyb.
• Rodič by měl umožnit dítěti rozvíjet se v tom, v čem je dobré co ho baví dělat. V tom spočívá největší kompenzace vzniku sníženého sebevědomí a sebehodnocení pod vlivem školního neúspěchu.


Při práci s dítětem s SPU či s ADHD je třeba vždy promyslet, jak může vnější odměna podpořit jeho vnitřní motivaci k plnění úkolu.

Dodržujme tedy zásady:
• Odměna musí přijít bezprostředně po splnění úkolu
• Odměnou musí být něco pro dítě opravdu hodnotného a důležitého
• Odměna musí být u většiny dětí hmatatelná


Cílená podpora a pomoc rodičů závisí na:
Akceptování problému – rodiče se musí učit akceptovat, že jejich dítě má specifickou poruchu učení, že jeho problémy nejsou projevem nedostatku snahy.
Vysvětlení podstaty SPUCH dítěti – rodiče musí dítěti vysvětlit, že jeho problémy nesouvisí s nedostatkem inteligence, že není hloupé.
Vytvoření přátelské atmosféry – rodiče dítěti nabídnou pomoc při překonávání obtíží. Dítě by se mělo naučit pomoc přijmout. Pomáhat dítěti, obzvláště jedná-li se o kombinaci poruchy učení s chováním, je záležitostí minimálně na celou dobu školní docházky do základní školy.
Zvyšování motivace ke vzdělání - dítě nesmí být pod tlakem, v tenzi, nesmí být nemístně zatěžováno, musí u něj převládnout pocit úspěchu. Ten se navodí i pouhým oceněním píle. Rodiče by měli dopředu počítat s možností pouze pomalého zlepšování a s malými pokroky.
Rozumné zatížení dítěte
• Volbě přiměřených krátkodobých cílů
Multisenzoriálním přístupu – učební látku procvičovat za využití co nejvíce smyslů. Ne vždy se totiž podaří zjistit, který smysl dítě při učení preferuje.
Pravidelném kontaktu se školou
Využití reedukačních počítačových programů


 





© Pedagogicko psychologická poradna Plzeň - KÁPEZET - KPZ Plzeň, 2009; XHTML, CSS